Většinu věcí, se kterými přicházíme každý den do kontaktu, bereme jako samozřejmost. Ze začátku jsme byli za ně rádi, ale časem jsme si na ně zvykli a věci se staly všedními. Může jít o cokoliv ať už o horkou sprchu po ránu nebo sledování televize. Jejich „smysl“ nebo důležitost si bohužel uvědomíme až když je už pozdě. A právě zde na scénu přichází vděčnost, díky které se můžeme cítíme klidnějšími a šťastnějšími. Stačí si jen uvědomit, co všechno máme.
Nevděčnost je mrazivým větrem v mezilidských vztazích.
William Shakespeare
Zjistilo se, že vděčnost má vliv nejen na naše vzájemné vztahy, ale i na naši vlastní osobnost. Tu mění – k dobrému. Mění i náš vztah k hodnotám a k volbě cílů našich snah. Dá se říci, že vděčnost se člověku doslova vepíše do tváře. Člověku přímo vyzařuje z očí. Dělá z něj člověka s velkým „Č“. – z knihy Psychologie vděčnosti a nevděčnosti, napsal Prof. Jaro Křivohlavý.
Vděčnost není jen nejvyšší ze všech ctností. Vděčnost je pramenem všech ctností.
Cicero
S vděčností se můžeme setkat všude a jako příklad za všechny, bych se rád zmínil o jednom článku, který vyšel nedávno. Je o ženě, která ztratila svou kartu a uprostřed noci neměla žádné peníze. Přišel k ní bezdomovec a nabízel ji poslední své peníze, aby si mohla zaplatit taxi. Peníze si od něj nevzala, ale toto gesto ji nesmírně dojalo a rozhodla se pro něj vybrat peníze, aby mu tímto mohla poděkovat.
Přikládám ještě odkaz na video, které je experimentem s vděkem. Video určitě stojí za shlédnutí.