Než začnete číst, odpovězte si na jednu otázku. Usmíváte se? Dobře, tohle je docela podivná otázka, ale přesto na ni zkuste odpovědět. Usmíváte?
Většina z Vás by teď jistě řekla, že ano. Vlastně byste měli pravdu, usmíváme se, když nám někdo z našich přátel řekne něco hezkého, když si vzpomeneme na něco příjemného, ale málokdo se usmívá jen tak. A přitom úsměv dokáže tolik změnit!
Uvedu Vám příklad z mého osobního života. Nedávno jsem byla v knihovně. Za počítačem seděla postarší knihovnice, vypadala znuděně a otráveně. Pro ni to byl jen další nudný den v práci, takže neměla důvod se usmívat. Přišla jsem k ní, ona si vzala mou průkazku a půjčila mi knihu. Stále s otráveným výrazem. Pak mě napadlo, že bych se na ni mohla zkusit usmát. Schválně, co se stane.
Když se mě ptala, jestli chci doklad, s úsměvem jsem poděkovala a odmítla. Následně jsem se rozloučila, opět s úsměvem.
A knihovnice? Rázem se ze znuděné postarší dámy stalo vysmáté sluníčko. Bylo na ní vidět, že se na ni moc lidí asi nesměje, tak proč by se ona měla smát na ně. To dá rozum, ale na druhou stranu kdyby takhle uvažovali všichni, nikdo by se nesmál.
Mám pro Vás výzvu. Až budete příště jako já v knihovně, u pokladny v supermarketu, v restauraci nebo prostě kdekoli, kde budete v kontaktu s lidmi, zkuste se prostě usmát. Sami uvidíte, jak budou druzí reagovat. Možná se neusmějí, ale to nevadí, zkuste to příště znovu. Možná jim právě Vy svým úsměvem trochu ulehčíte od jejich každodenního trápení. 🙂